Ostravský soudce Igor Krajdl hodnotí představy Jaroslava Vaňka o elektronizaci trestního řízení jako utopické. Pokud by se však zavedl do soudní praxe institut uznání viny obžalovaného, situace by se zcela obrátila. Tento krok by také vedl k obrovským úsporám času soudců a k výraznému zkrácení mnoha soudních jednání.

Dopis Igora Krajdla, soudce z Ostravy ze dne 28/1/2005:

Vážený pane redaktore,

zběžně jsem prolétl očima článek o digitalizaci trestního řízení a opětovně musím mít k postojům brněnského policejního důstojníka několik výhrad.

Pouze 600 trestních soudců

Jak správně uvádí, policistů je něco ke 40000, státních zástupců je asi 1000, ale soudců není pro trestní řízení 2800, což je celkový počet soudců v republice, ale pouze asi 600. Z toho také vychází nutnost "komprimace dat" policejního vyšetřování do klasické písemné podoby, ať již bude papírová nebo elektronická.

Je zcela mylná představa, že soudce pustí v jednací síni záznam z ohledání místa činu a bude na něj dvě hodiny hledět namísto přečtení protokolu o ohledání místa činu, který lze za dvacet minut podrobně přečíst, neboť je v něm zaznamenáno jen to podstatné a podružnosti jsou oproti videozáznamu vynechány.

Stejně tak nelze očekávat, že ve spise budou jen audio soubory s odposlechy, neboť soudce si opětovně nemůže dovolit poslechnout si vše osobně, ale musí podle přepsaných odposlechů vybrat jen ty pro dokazování potřebné.

Pro příklad, v nynější trestní věci mám nahraných asi 750 telefonních hovorů v celkové délce několika hodin, pro posouzení kauzy však postačuje 6 těchto hovorů v déle celkem 12 minut, které bylo možno na základě přepisů velmi rychle vybrat a jako důkaz přehrát.

Elektronické spisy? Naivní představa!

Proto se mi představa elektronických spisů zdá z tohoto pohledu přinejmenším naivní. Policie bude stejně muset příslušné protokoly (ohledání místa činu, přepisy odposlechů) vyhotovit a tak tedy žádný čas neušetří a úspora bude skutečně jen na toneru tiskáren, papíru a převážení spisů, což podle mne nevede k výraznému snížení časové náročnosti policejní práce. A nesnížilo by to ono pověstné papírování, které ubírá policisty z ulic a nutí je vysedávat v kancelářích.

Změna systému ušetří obrovské prostředky

Pokud by spis měl být bez příslušných protokolů, jen z nahrávek, nelze si představit, že by 600 soudců, tedy vlastně jen asi 2/3 z nich soudících na prvním stupni, dokázalo bez změny soudního systému probrat důkazy nashromážděné v surové "nekomprimované podobě" přibližně 25.000 policisty zabývajícími se trestnou činností.

Museli bychom změnit soudní systém na anglosaský. Včetně umožnění dohod mezi státními zastupitelstvími a pachateli, uznání viny a podobně tak, aby soudce byl o případu jen stručně informován obžalobou. Aby mohl vyhradit při prvním jednání pouze svůj čas k projednání věci a poté u druhého jednání by mu byl státním zástupcem prezentován případ, vyslechnuti potřební svědci a "promítnut či přehrán" elektronický spis.

Plýtvání časem soudců?

Jednotlivé případy by tak byly mnohem časově náročnější, avšak odklony formou dohod a doznání, po kterých by se dokazování neprovádělo, by zřejmě potřebný čas uvolnily. Taková změna systému je však zřejmě neprůchodná. I když já sám bych si nic jiného nepřál.

Podle současné úpravy musí soudce spis důkladně nastudovat, připravit a realizovat proces a to v podstatě asi v 95 % trestných činů, u nichž byl pachatel odhalen. A soudci musí svůj čas organizovat tak, aby všech těchto 95 % případů projednali, což by při stávajícím počtu soudců a časově náročnějším zpracování audiovizuálních trestních spisů nebylo možné.

Z tohoto pohledu bude asi lepší než přizpůsobovat informační technologie soudnímu systému, přizpůsobit soudní systém informačním technologiím.

Igor Krajdl
P.S. Uděluji souhlas s publikací, prosím jen o korekci případně přehlédnutých gramatických chyb