Průzkum připravenosti českých soudů pro elektronickou komunikaci s občany, který naše redakce právě provádí, vyvolává zájem soudců. Jednou z reakcí je také tento příspěvek místopředsedy Krajského soudu v Brně. Je vlastně začátkem diskuze, protože pravidla elektronické komunikace soudů s občany se právě začínají vytvářet...

Od pana místopředsedy jsme zjistili, že Krajský soud v Brně již běžně přijímá elektronická soudní podání. Jejich počet je relativně velmi vysoký a stále jich přibývá. Stávají se normální "agendou" krajského soudu, zejména obchodního úseku. Podle oficiální zprávy, kterou jsme z tohoto soudu obdrželi, přijal KS v Brně za jediný měsíc - únor/2005 celkem 24 takových podání, všechna byla opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Soud tato podání zpracovává stejně jako kterákoliv jiná došlá podání.

Přesto však mohou nastat některé nejasnosti, které vyplývají z toho, že jde přece jen o zcela novou situaci. A právě proto je potřeba o možných problémech s elektronickou komunikací diskutovat. Důvody pro to jsou minimálně dva. Sdílení zkušeností s takovou komunikací mezi jednotlivými soudy může přispět k rychlejšímu osvojení tohoto způsobu práce na soudech i mezi veřejností a k využití jeho výhod.

Může také přispět - a doufejme, že přispěje - k odstranění některých nejasností a ke sjednocení pravidel. Právě některé nejasnosti při výkladu pravidel by mohly znamenat velmi nepříjemné komplikace - a to jak pro soudy, tak pro jejich zákazníky.

Naše organizace (Zákazníci české justice) už má s elektronickou komunikací se soudy značné zkušenosti. Proto jsme rádi využili nabídky pana místopředsedy Jana Kozáka k debatě na tato témata. Jako první část tohoto článku publikujeme jeho úvodní příspěvek. Následuje unikátní stanovisko Ústavního soudu ČR, které jsme v souvislostí s elektronickou komunikací získali.

Další praktické zkušenosti pak shrnujeme v našem redakčním komentáři. Pan místopředseda Kozák se k těmto podkladům a názorům vyjádří v dalším kole debaty. (V době, kdy psal svůj příspěvek, neměl vůbec k dispozici stanovisko ÚS). Pokud budete mít vážení čtenáři zájem, můžete se samozřejmě se svými komentáři či zkušenostmi do diskuze také zapojit.

1) Jan Kozák:

Fenomény dnešní doby, internet a e-mail, se nevyhýbají ani české justici. Na prvním místě to byl internet, jehož rozšíření velmi zjednodušilo přístup veřejnosti k justici a informacím o její činnosti. Mnohem více přístupným se stal například obchodní rejstřík, velmi důležitý pramen informací pro subjekty podnikající i nepodnikající.

Drtivá většina českých soudů všech stupňů má dnes zřízeny své webové stránky, kde se lze dozvědět alespoň to základní o konkrétním soudu (adresa, spojení, úřední hodiny apod.). Komplexní informace pak shrnuje Ministerstvo spravedlnosti ČR na stránkách www.justice.cz. Zde lze získat přístup také informacím o probíhajících konkursních řízeních, o seznamech znalců, tlumočníků a další jistě užitečná sdělení.

Co na desce - to na webu?

Doposud nedoceněna je poslední novela o.s.ř. provedená zákonem č. 555/2004 Sb. pokud jde zveřejnění úřední desky soudu na webových stránkách soudů. Pokud si uvědomíme, že na úřední desce soud zveřejňuje velké množství svých zásadních rozhodnutí především v exekučním a konkursním řízení, pak je dálkový přístup velmi významným posunem v přístupu účastníků k soudním rozhodnutím.

Civilní řízení - je nutné e-podání doplňovat?

Vedle internetu stále více do fungování justičních orgánů zasahuje komunikace v elektronické podobě - e-mailová pošta. Budeme-li hovořit o civilním soudním řízení, kde soukromé subjekty hrají mnohem aktivnější roli než v řízení trestním, musíme zmínit procesně - právní úpravu v občanském soudním řádu (dále jen „o.s.ř.“).

Procesní norma v ust. § 42 odst. 1 umožňuje učinit podání k soudu v elektronické podobě. Aby však účastník dosáhl elektronickým podáním kýženého účinku, musí je v souladu s ust. § 42 odst. 3 o.s.ř. do tří dnů doplnit předložením originálu případně písemným podáním shodného znění. (viz Komentář )

Pokud nedojde k doplnění elektronického podání, nebude k němu soud vůbec přihlížet. Je-li elektronické podání doplněno po uplynutí třídenní lhůty, soud přijme písemné podání, jeho účinky však nebude možno spojovat s podáním elektronickým.

Elektronicky lze "zachránit" lhůtu

To má význam především u podání, která jsou vázána na lhůtu plynoucí z ustanovení o.s.ř., jiného právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu. V případě o.s.ř. jsou to např. opravné prostředky (odpor proti platebnímu rozkazu, námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, odvolání, dovolání apod.).

Z dalších právních předpisů navázaných na o.s.ř. připomeňme zákon č. 328/91 Sb. o konkursu a vyrovnání v posledním znění (dále jen ZKV) s ust. § 19 (lhůta pro podání excindační žaloby), § 22 (propadná lhůta pro podání přihlášky pohledávky) a 23 a 24 (lhůta pro podání incidenční žaloby). Právě tento aspekt užití elektronického podání bývá účastníky řízení často opomíjen.

Riziko zneužití elektronické žaloby

Za připomenutí jistě stojí fakt, že elektronické podání doručené soudu musí být opatřeno elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Bez tohoto atributu nelze vůbec hovořit o elektronickém podání ve smyslu ust. § 42 odst. 1 a 3 o.s.ř. (viz komentář )

Mnohým by se právní úprava ve vztahu k elektronickému podání mohla jevit jako zbytečně složitá, nepřinášející pro účastníky příliš mnoho výhod. Nejsem toho názoru. Vždy je třeba mít na paměti, jak zásadní dopad do života či působení účastníků řízení může mít zahájení soudního řízení.

Zahájení řízení o určovací žalobě pozastaví správní řízení u katastrálního úřadu, zahájené konkursní řízení zablokuje dlužníku přístup k veřejným zakázkám. Poměrně snadná zneužitelnost elektronické pošty nutila autora právní úpravy maximálně zabezpečit se proti zneužití e-mailu.

Elektronické doručování účastníkům řízení

Procesní předpis počítá již také s opačným postupem, to je doručováním soudních rozhodnutí v elektronické podobě. Chvályhodný čin zákonodárce však zůstal nedokončen. Prováděcí předpisy doposud neupravily náležitosti podpisu rozhodnutí a postup při jejich odesílání adresátům v elektronické formě. Je zřejmé, že stejně jako u podání účastníků, i zde je nutno učinit patřičná opatření proti zneužití.

Bez jasných a určitých pravidel bude nová právní úprava v o.s.ř. mrtvým ustanovením bez praktického využití. V době, kdy ceny služeb držitelů poštovních licencí rostou a správa soudu musí šetřit každou korunou,by úspory v oblasti doručování soudních rozhodnutí byly velmi žádoucí. Jen v konkursních řízeních bývají často obesílány v jednom řízení stovky až tisíce účastníků. O to více mrzí nedůslednost při přípravě prováděcích předpisů.

Nejasnosti kolem elektronických stížností

Další významný právní předpis, zákon č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích v posledním znění, s elektronickým podáním naproti tomu nepočítá vůbec. Tento zákon upravuje mimo jiné postup při vyřizování stížností účastníků řízení na průtahy v řízení či nevhodné chování pracovníků soudu. Podle ust. § 166 odst. 1 je stížnost možno podat pouze písemně či ústně. (viz komentář )

Pokud soudy reagují na elektronická podání obsahující stížnost nebo dotaz na konkrétní řízení, činí tak z dobré vůle vyhovět autorům podání. V současnosti není právní úpravy, jenž by správu soudů donutila na elektronická podání věcně reagovat. V tomto směru lze vidět zřejmý dluh zákonodárce k právní úpravě jistě ne nevýznamné.

Justici a její správu představovanou na vrcholné úrovni Ministerstvem spravedlnosti ČR čeká v oblasti elektronických podání ještě mnoho práce. Cesta byla nastoupena. Kam se bude vinout dál, musíme přenechat budoucnosti.

Mgr. Jan Kozák,
soudce zabývající se problematikou konkursních řízení
a místopředseda Krajského soudu v Brně

2) Tomáš Langášek:

Stanovisko Ústavního soudu ČR k elektronickým podáním:

Odesláno 9.6. 2004

Vážený pane Kolajo,

dovolte, abych Vás informoval, že podle § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se návrh na zahájení řízení podává Ústavnímu soudu písemně. Zákon o Ústavním soudu neobsahuje výslovné ustanovení, které by umožňovalo přijímat elektronická podání.

Ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu však odkazuje na přiměřené použití občanského soudníhořádu.

Občanský soudnířád (o.s.ř.) umožňuje v § 42činit podání i v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem. Elektronickou formou se samozřejměrozumí s elektronickým podpisem. Pokud elektronické podání podepsáno není, nutno jej do 3 dnů podání doplnit předložením jeho originálu. K podáním, která nebyla ve stanovené lhůtědoplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 3 o.s.ř.).

Vezměte prosím tuto informaci na vědomí

S pozdravem
Mgr. Tomáš Langášek, LL.M.
asistent JUDr. Pavla Rychetského

Ústavní soud
Joštova 8
660 83 Brno

3) David Kolaja

Komentář Ejustice.cz

Unikátní stanovisko Ústavního soudu k elektronické komunikaci, které má naše readakce k dispozici, jsme obdrželi jako reakci na konkrétní ústavní stížnost, kterou jsme Ústavnímu soudu zaslali v elektronické podobě. Avšak nepodepsanou elektronickým podpisem.

Ústavní soud, jak vyplývá z textu jeho stanoviska, pečlivě rozlišuje mezi "obecným" nepodepsaným elektronickým podáním a podáním podepsaným ZEP. I nepodepsané podání však uznává jako možnou formu komunikace se soudy, avšak platí zde pravidlo - ve styku odesílatele a ÚS - o tom, že je nutné takové podání doplnit běžnou fyzickou podobou - kopií či stejnopisem - a to ve lhůtě 3 dnů, jinak soud k "běžnému" elektronickému podání nepřihlíží.

Podepsaná podání - důležitý precedent

Jak jsme zjistili - ÚS považuje e-podání, které je podepsáno "zaručeným elektronickým podpisem", za zcela rovnocenné s podáním, které má tradiční papírovou podobu. Není jej tedy nutné již nijak doplňovat. Tato výhoda je dána nejspíš zejména tím, že samotný zaručený elektronický podpis nese dostatek informací o odesilateli. A navíc jsou tyto informace ověřitelné a dostatečně důvěryhodné. Proto již nevzniká požadavek na další ověřování identity odesílatele takových elektronického podání.

Tato soudní praxe Ústavního soudu je navíc použitelná i u běžných obecných soudů. Vychází totiž z přepisu, který není specifický pro ÚS ale který je naopak společný pro celou velkou množinu řízení - pro všechny typy civilních procesů. Pravidlo o akceptování elektronického podání, podepsaného ZEP, tudíž, dle našeho názoru, nejspíše platí pro všechny obecné soudy - respektive pro všechna civilní řízení.

Tento postup zcela zásadním způsobem mění vžitá pravidla. E-podání tak přestává být pouhým "pomocným" prostředkem ale stává se opravdovou alternativou komunikace se soudem. A jak ukáže blízká budoucnost - zejména v souvislosti s tzv. "hromadnými" žalobami, může tímto způsobem žalobce jen na nákladech kancelářského zpracování a poštovném ušetřit miliony korun.

Elektronické stížnosti

I když zákon vyžaduje písemnou (či ústní) podobu stížnosti, nemusel by to teoreticky být nepřekonatelný problém. Protože typická elektronická stížnost je právě nejčastěji v písemné podobě - ve formě textu-písma (lze si samozřejmě teoreticky i prakticky představit také stížnost ve formě zvukové či videonahrávky nebo i jiné formy).

Je tedy dle našeho názoru možné konstatovat, že většina elektronických stížností při takovém výkladu bude splňovat podmínku písemné podoby. Nebylo by tedy věcí "dobré vůle soudu" zda na takovou písemnost zareaguje. Napopak odesílatel by měl jistotu, že soud z úřední povinnosti se bude jeho podáním zabývat a stížnost řešit.

Naše praktické zkušenosti (v komunikaci s Městským soudem v Praze) ukázaly, že soud i v této agendě komunikuje elektronicky zcela bez problémů. Když dokonce (poprvé v historii našich "zkoušek") byla tato komunikace oboustranně elekronická a na obou stranách se používal elektronický podpis. Pouze úřední rozhodnutí soudu zpět - kdy jsme uspěli se svou stížností proti nezákonnému zákazu zvukové nahrávky soudního řízení - nám bylo dořučeno "na papíře".

Překážky se daří překonávat

Zdá se tedy, že se některé potenciální překážky, díky přístupu ÚS a také díky spolupráci s ostatními soudy, daří překonávat. A že si elektronická komunikace se soudy či soudů vzájemně brzy najde uplatnění. Jistě bude velmi zajímavé, jak na stanovisko ÚS budou reagovat justiční profesionálové - soudci, vedení soudů, advokáti.

Zatím se dle našich ukušeností, reakce velmi různí. Velkým problémem také je, že uvedené stanovisko ÚS zatím není dostatečně obecně známo.