Nedávné razantní kroky ministra spravedlnosti proti předsedkyni soudu pro Prahu-západ a proti soudkyni Vondráčkové z Ústí nad Labem vyvolaly jak negativní (viz také předcházející dva články) tak i zcela opačné pozitivní reakce. Například u představitelů Štrasburského výboru a K 213 jejichž dopis zde publikujeme...

Poděkování ministrovi

Ministru spravedlnosti ČR JUDr. Pavlu Němcovi
v souvislosti s personálními kroky vůči soudcům .

Pane ministře, DĚKUJEME !!

Vážený pane ministře,
v souvislosti s Vašimi rozhodnutími zbavit funkce předsedkyni Okresního soudu pro Prahu-Západ JUDr. Marii Drahokoupilovou a podat odvolání ve věci kárného řízení proti soudkyni JUDr. Haně Vondráčkové z Ústí nad Labem (které vedlo k její rezignaci) Vám chci jménem svým i jménem sdružení, za která jsem v současnosti oprávněn hovořit, vyslovit své upřímné poděkování, hluboké porozumění a podporu. KONEČNĚ !!

Nedotknutelné panstvo v talárech?

Konečně jsme se dočkali toho, co by v právním státě mělo být naprostou samozřejmostí, totiž že soudce, který dlouhodobě sabotuje výkon svých povinností a ze svých rozsudků (když už je po letech konečně vydá) tak činí bezcenné listy papíru, je veřejně pohnán k odpovědnosti a postižen, byť zatím ne zcela dostatečně. Konečně jsme se dočkali toho, že na toto novodobé nedotknutelné panstvo v talárech dopadla alespoň částečně ruka spravedlnosti. Té spravedlnosti, které oni mají za nemalé peníze daňových poplatníků sloužit. Konečně jsme z ministerstva spravedlnosti zaznamenali něco jiného než falešné krytí, vytáčky a výmluvy, na které si toto panstvo zvyklo po léta spoléhat.

Hlavní vlna žalob teprve příjde

Nebudu na tomto místě spekulovat o tom, proč jsme na toto zatím jen gesto museli všichni tak dlouho čekat, proč mu muselo předcházet tolik zničených dětství nevinných dětí, které se provinily jenom tím, že se narodily v České republice, proč musel náš stát čelit (a dosud čelí a čelit bude) vlně mezinárodních žalob, které prohrává jak na běžícím pásu a jejichž hlavní vzedmutí (a tudíž i vlnu odškodného) lze očekávat právě tento, případně příští rok. Pevně věříme, že toto odškodné již budou dotyční soudci (a není problém je dohledat) platit z vlastní kapsy.

Připomíná mi komunistickou totalitu

Když tvrdím, že současná česká justice je totalitním nádorem na těle jinak již víceméně demokratické společnosti, na podporu tohoto tvrzení mohu uvést právě výše zmíněné dva případy. Nejen pro jejich podstatu, ale zejména pro chování jejich okolí. Protože jsem byl přítomen kárnému senátu na Vrchním soudě ohledně soudkyně Vondráčková, slyšel jsem, s čím vyrukovala její obhajoba, tedy předsedkyně soudu v Ústí nad Labem (paní soudkyně totiž byla natolik zbabělá, že k soudu raději nepřišla, což je také jejich typickou vlastností) s dopisem podepsaným všemi soudci v Ústí nad Labem na její podporu. Když byla odvolána Drahokoupilová, co se nestalo dýchánek v pracovní době na její podporu .

Nepřipomíná Vám to něco ? Já vím, Vy jste poměrně mladý člověk, komunistickou totalitu jste vlastně v produktivním věku ani nezažil, ale i tak byste mohl (třeba od rodičů, z vyprávění, z filmů apod.) vědět, jak vždy reagoval komunistický režim, když se mu něco nelíbilo (třeba že vyšla Charta nebo že se Reagan odmítá bát Moskvy) mítinky „pracujících.“ Ty pak svorně často bez toho, že by zúčastnění věděli, oč jde požadovaly to, co se po nich chtělo. Třeba popravu Milady Horákové. Jak vidět, ani na soudu v Ústí nad Labem, ani na soudu pro Prahu-Západ na tyto zlaté časy totality, kdy je neohrožovala žádná svoboda slova a žádní neukáznění novináři a pokud se už našel nějaký kritik, rychle skončil tam, kam ho toto panstvo rádo na dlouhá léta poslalo, nemohou zapomenout.

Rada

Dovoluji si Vám poradit, jaká je v těchto případech jedině správná reakce ústředního orgánu demokratického státu : Soudci, kteří se masově zastávají soudkyně, jejíž pochybení jsou neoddiskutovatelná, snadno prokazatelná a vedla k nenapravitelným škodám (např. deformaci dítěte), jsou pro justici stejně nepostradatelní jako klíče k neexistujícím dveřím. Na Vašem místě bych jim rozeslal zdvořilá poděkování s tím, že od zítřka se bez jejich „služeb“ česká justice již docela dobře obejde. Účastníkům mítinků na Praze západ bych rovněž zdvořile připomenul, že je stát platí za výkon práva, nikoliv za jeho potlačování a že podobné akce v pracovní době lze vykládat jako projev hluboké nekázně, přičemž pochopitelně účastníci ztrácejí nárok na mzdu za dobu takto strávenou. Pokud by se to mělo opakovat, bude se muset česká justice napříště (snadno) obejít i bez nostalgických dýchánků v komunistickém duchu a jejich účastníků (v čemž nevidím sebemenší problém, ba naopak náhrada by byla rychlá, snadná a rozhodně lepší).

Nezávislé občanské komise

A tím se dostávám k věci, kterou bych Vám rád, pane ministře, zmínil. Našimi sdruženími, i mimo ně, se stále častěji nese názor, že očistu justice, kterou považujeme za zcela nevyhnutelnou a při které rozhodnutí podobná tomu Vašemu, budou daleko častější, by měly provádět nezávislé občanské komise, které by byly nezávislé zejména na politické representaci státu, aby se podobná rozhodnutí nedala vykládat jako stranická čistka v zájmu některé z politických stran či něco podobného.

Složení takových komisí bychom viděli jednoznačně v občanech, kteří byli justicí nejvíce poškozeni a mají s ní nejhlubší zkušenosti, jednak v nezávislých obecně uznávaných právnících, o kterých víme, případně s nimi již spolupracujeme. Složení takových občanských komisí jsme Vám, pane ministře, dnes již schopni navrhovat a stejně tak nevidíme sebemenší problém v naplňování uprázdněných míst.

Představuje si otce jako čerta

Pokud jde o soudkyni Drahokoupilovou, její reakce na Vaše rozhodnutí byla nejlepším důkazem jeho oprávněnosti, ba nedostatečnosti, protože i v Chomutově žijí lidé a i v Chomutově si zaslouží objektivního, erudovaného a spravedlivého soudce. Dítě pana Kříže nezná otce, představuje si ho jako čerta, otec jezdí 13 let před vždycky zavřené dveře a paní soudkyně nechápe, za co byla potrestána. Dodejme jen, že to byl soud pro Prahu-Západ, který se rovněž podepsal na případě syna pana Patery a že tentýž soud naopak bez problémů nařídil exekuci na dítě v Řevnicích, které žilo ve spořádané české rodině, z níž bylo násilím vyrváno a předáno bezprizorní Ukrajince.

Pokud se chce madam Drahokoupilová s Vámi, pane ministře, soudit, tak ji klidně nechte, protože takovou ostudu, o jakou si koleduje, tenhle stát ještě nezažil. Pokud by k tomu soudu skutečně došlo, pak Vám nabízíme nejen spolupráci při vypracování obhajoby, ale také svědectví pana Patery, pana Hladila a dalších, kteří měli a mají s tímto soudem svoje zkušenosti. My všichni budeme velmi rádi, když se tyto případy, o kterých veřejnost většinou vůbec neví, znovu otevřou a před sdělovacími prostředky se projednají, aby paní soudkyně konečně pochopila, čeho všeho se dopustila a že odchod do Chomutova je pro ni ještě velmi fešáckým padákem. Už dnes Vám mohu zaručit, že ze soudního jednání paní soudkyně odejde pod ochrankou zadním vchodem a už nikdy nic namítat nebude.

Kam se soudci a státními zástupci?

Případ pana Kříže a jeho syna je jistě velmi smutným a dostatečně silným argumentem, ale musím poznamenat, že ač pan Kříž neviděl syna 13 let (a tudíž nenávratně ztratil celé jeho dětství), alespoň ho nikdo za pokusy navštívit svoje dítě nezavíral do vězení což, jak jistě víte, se třeba o mně a mých dětech říci nedá . A tak se ptám, pane ministře : Kam pošlete soudkyni, která vydávala zcela nezákonné a nepodložené zákazy styku s vlastními dětmi a kam státní zástupkyni, která namísto aby vymáhala rozhodnutí soudu, zavřela do vězení otce, který se jich domáhal ?

Na severní pól ?

Zatímco na Prahu-západ spravedlnost přece jen alespoň okrajově došla, všude jinde (a Prahu 9 bych zde zmínil na prvním místě) soudy na tuto návštěvu teprve čekají.

Trestní právo

Nelze se nezmínit, že ač psychické mrzačení dětí je jistě zvláště drastickým projevem české justice, neméně drasticky se tato hydra projevuje i v oblasti práva trestního, kde se sice nejedná o promarněná dětství a pokřivené občany, kteří takto nutně vyrostou, ale o zničené sociální postavení, profesní kariéru a často i léta života strávená za mřížemi z velmi pochybných důvodů či dokonce z důvodů evidentně zmanipulovaných či neexistujících.

Jak jsme se sami přesvědčili v případě Davida Herinka, stačí k odsouzení i trestní oznámení na policistu pro braní úplatku tedy aby bylo jasno : stačí k odsouzení nikoliv policisty, který byl následně pro krádeže od policie stejně propuštěn (což výmluvně svědčí o jeho morálním profilu), nýbrž oznamovatele, který si prý všechno vymyslel, ač u toho byli přítomni tři další svědci.

Takovéto a podobné případy justičních pochybení pak naplňují naše vazební věznice a jsou smutným důkazem úrovně řízení v trestním právu. A je jen otázkou času, než se štrasburský soud dostane i k nim.

Nedávno se mi doneslo, že jste se, pane ministře, oženil (k čemuž Vám blahopřeji) a že jste si pro tento obřad vybral poměrně exotickou arabskou zemi. S trochou nadsázky lze toto gesto pochopit i tak, že v případě neshod byste se rád vyhnul české opatrovnické justici, které v současnosti šéfujete, a raději použil arabského osvědčeného „Zapuzuji Tě, zapuzuji Tě, zapuzuji Tě“, načež si Vaše drahá sbalí ranec osobního prádla a tiše odkráčí hledat si jiného šejka a stádo velbloudů, zanechávajíc Vám nejen veškerý společný majetek, ale zejména společné potomky.

Chci věřit spolu s Vámi, že tuto situaci nikdy nebudete muset řešit, a kdyby přece jen, že už česká justice bude na takové úrovni, aby dokázala spravedlivě rozhodnout a své rozhodnutí v případě neplnění vymoci.

Vykročení správným směrem

Závěrem stručně shrnuji to nejdůležitější : Odvolání předsedkyně soudu Drahokoupilové je vykročením správným směrem, samo o sobě však zdaleka nestačí. Pokud se rozhodnete, pane ministře, v této cestě pokračovat (a my věříme, že v ní pokračovat chcete jiná totiž není), narazíte na zprvu zuřivý odpor současných justičních struktur. Věříme, že se ho nezaleknete.

Také ale můžete počítat s výraznou oporou v občanské společnosti, představované zejména nezávislými občanskými sdruženími, která se již na poli justice a práva etablovala.Tato občanská společnost Vám tisícerými ústy vzkazuje jediné : Nadutého, arogantního, nevzdělaného a nedotknutelného panstva v talárech, které až na pár světlých výjimek, jež by na prstech jedné ruky spočítal, dělá svému stavu i celému státu jedině ostudu, máme plné zuby !

A dnes jsme již schopni Vám nabízet postupy řešení, složení občanských komisí, odborníky v oblasti syndromu zavrženého rodiče a opatrovnické justice obecně, nezávislé, zkušené a osvědčené právníky, zkušenosti ze zahraničí, podporu evropských orgánů a také publicitu, pokud se rozhodnete těchto nabídek využít.

Nejste sám a pokud udržíte nastoupený směr, ani nikdy sám nebudete. Současná česká justice je národní ostudou, nedůstojnou potomků Husa a Komenského. Změňme ji proto co nejrychleji !!

S přáním všeho dobrého

Ing. Jiří Fiala
mluvčí K 213 a Štrasburského výboru

V Košíku, dne 10. února 2005
Na vědomí : Sdělovací prostředky