Zdeněk Jemelík, Spolek Šalamoun: Lze soudní proceduru zjednodušit?
Primary tabs
Zdeněk Jemelík je čtenář našeho webu, je také členem spolku Šalamoun. Spolek dlouhodobě sleduje práci českých soudů, zejména oblast trestního řízení. Pan Jemelík navrhuje zjednodušení postupu soudních úředníků. Ti by si některé podklady, nutné třeba pro zpřístupnění soudních spisů účastníkům řízení, mohli sami vyhledat na webových stránkách svého ministerstva.
Denisa s.r.o., Suchý vršek 2107, 158 80 Praha 5
DIČ 005 - 49 61 99 42
P.O. Box 53, pošta 58,158 80 Praha 5
Pan
JUDr.Jan Sváček
Městský soud v Praze
Spálená 2, P.O.Box 1117
112 16 Praha 2
Věc : Č.j.:ZJ204/04/MestS26sprav Praha 8.9.2004
Upozornění na vadný úřední postup
Pane předsedo soudu,
Státní informační politika směřuje ke splnění požadavku, aby občan mohl vyřídit běžné úřední úkony elektronickou poštou, a aby si úřady stejným způsobem mezi sebou předávaly dokumentaci, nutnou pro vyřízení podání občanů. Občané by tak měli být oproštěni od nezbytnosti obíhat úřady a shánět potvrzení a razítka na několika místech. Považuji za nutné Vás upozornit, že Vámi řízený soud se chová zcela proti smyslu této politiky
Dne 3.9.2004 jsem se dostavil do kanceláře senátu 17 Cm a jako jednatel obchodní společnosti Denisa s.r.o. jsem žádal o nahlédnutí do spisu, v kterém má naše společnost postavení žalovaného (resp. odsouzeného). Při všech předcházejících úkonech souvisejících s touto věcí jsem společnost osobně zastupoval.
Výpis z OR je veřejně přístupná listina
Jde o spis z r.1995, který je uložen na spisovně. Vzal jsem proto pokorně na vědomí, že v pátek dopoledne nelze požadovat, aby se soudní úřednice vystavila mimořádnému vydání kalorií chůzí do spisovny a zpět, a nenamítal jsem nic proti tomu, že se ke spisu možná (bez záruky) dostanu v úterý.
Do kanceláře senátu jsem se vrátil v úterý 7.9.2004 asi ve 13,30. Přítomná úřednice si ověřila v počítači, zda je už spis na místě, ale z nějakého důvodu mě nechala čekat na příchod vedoucí kanceláře, pí. R.Wagnerové. Ta se dostavila asi za 5 min. , vzala si ode mne občanský průkaz a chystala se mi spis vydat. Pak mě ale upozornila, že zřejmě nemám u sebe výpis z obchodního rejstříku, takže mi spis nemůže zpřístupnit.
Namítal jsem: 1. nikdo mě neupozornil, že budu výpis potřebovat a budu muset zbytečně znova cestovat k soudu 2. výpis je veřejně přístupná listina, dostupná prostřednictvím internetu (měla na stole počítač, druhý byl ve vedlejší kanceláři, předpokládám, že zde byly vytvořeny technické podmínky k vyhledání výpisu elektronickou cestou) 3. Denisa s.r.o. je zapsána do obchodního rejstříku vedeného v téže budově 4. ve spisu jsou důkazy o tom, že jsem až dosud jako jednatel při tomto řízení zastupoval 5. požadavek na předložení výpisu z OR při nahlížení do spisu běžně soudy neuplatňují.
Lze procedury zjednodušit?
Upozornil jsem paní vedoucí, že si na ni budu stěžovat, ale spis jsem nedostal a odešel jsem s nepořízenou. V této souvislosti považuji za nutné zdůraznit, že toto není stížnost proti její osobě a jejímu chování, protože se jinak chovala korektně a zřejmě pouze slepě zachovávala předepsaný stupidní úřední postup.
Soudci to s internetem umějí
Sděluji k tomu, že jsem jednatelem několika společností, a vždy je zastupuji při soudním řízení pouze já. Od r.1991 jsem vstupoval do spisů svých společností u různých soudů mnohokrát, mnohokrát jsem je zastupoval před různými soudy. Pamatuji si na jediný případ, kdy právě soudce Městského soudu v Praze chtěl mít při ověření mého oprávnění zastupovat jistotu a odešel ze soudní síně do své pracovny, kde si stáhl z internetu výpis z obchodního rejstříku zastupované společnosti.
Nenapadá mě žádný důvod, proč bych musel přinést do kanceláře fyzický výpis z OR, když je uložen v paměti počítače v téže budově u téhož soudu. Mohl bych to snést, kdyby mě na to někdo v pátek upozornil, ale považuji za nepřístojnost, že mě soud nutil, abych si buď šel pro výpis domů, nebo sešel do přízemí, zaplatil poplatky a nechal si specielně kvůli tomu nechat vystavit výpis, který jinak na nic nepotřebuji (pokud byly vůbec v OR úřední hodiny, to jsem nezjišťoval).
Přidám-li k tomu dvě zkušenosti se zpochybněním plné moci soudcem kvůli nikým nepodepsanému falšovanému prohlášení o odnětí plné moci, jsem nucen pochybovat o správném přístupu Vámi řízeného soudu k administrativním úkonům. Vyzývám Vás ke zjednání nápravy.
S pozdravem, Zdeněk Jemelík
- Přidat komentář
Verze pro tisk- 736 přečtení
Send by email
PDF verze

Komentáře
Dotaz
dne Út, 04/01/2005 - 13:16 Permalink
Dotaz Odpovědět Je možné abych obdržel zápis z jednání soudu bez razítka a vlastnoručních podpisů zapisovatelky a soudkyně, pouze s předvyplněnou kolonkou
Dotaz, zkusíme vám to zjistit
dne Pá, 07/01/2005 - 18:30 Permalink
David Kolaja 07.01.2005 19:30 Re: Lze soudní proceduru zjednodušit? Odpovědět Díky za dotaz. Požádáme některého ze soudců, aby vám na něj podrobně odpověděl - odpověď pak najdete také zde, popřípadě možná jako samostatný článek na ejustice.cz.
Dreyfus a Uzunoglu
dne So, 29/07/2006 - 20:12 Permalink
Právo -14.07.2006 Dreyfusova aféra po sto letech Uplynulo právě sto let od zakončení největšího francouzského (a možná i evropského) justičního skandálu -Dreyfusovy aféry. Kapitán Alfred Dreyfus, francouzský Žid, byl před sto lety slavnostně rehabilitován, s veškerou vojenskou pompou mu byly vráceny jeho vojenská hodnost a vyznamenání, kterých byl zbaven po odsouzení, a navíc byl vyznamenán nejvyšším francouzským vyznamenáním -Legion d’Honeur.
Ani po sto letech však Dreyfusova aféra nenechává Francii lhostejnou. Při příležitosti stého výročí se ve Francii rozhořela diskuse, zda prach kapitána Dreyfuse nemá být uložen v pařížském Panthéonu, spolu s ostatními francouzskými nesmrtelnými. Ozývají se hlasy pro i proti. Někteří poukazují na to, že na vyřešení Dreyfusovy aféry měl největší zásluhu spisovatel Émile Zola, jehož prach je již v Panthéonu uložen.
Dreyfusova aféra začala před 112 lety, v roce 1894: důstojník generálního štábu Alfred Dreyfus byl obviněn ze špionáže ve prospěch Německa a odsouzen k doživotí na Ďábelských ostrovech. Hlavním důvodem nevraživosti vůči Dreyfusovi a jeho pozdějšího odsouzení byl jeho židovský původ. Od okamžiku zatčení do Dreyfusovy rehabilitace uplynulo dvanáct let.
Přesně o sto let později, v září roku 1994, byl v Praze zatčen a 31 měsíců držen ve vězení kurdský lékař, publicista a podnikatel dr. Yekta Uzunoglu. Již dvanáct let se marně domáhá spravedlivého rozsudku a zrušení absurdních obvinění - české soudy melou pomalu a špatně. Ačkoli se za spravedlivé a včasné vyřešení jeho kauzy v posledním půlroce zasazují desítky osobností našeho veřejného života a jeho případ s nevolí sleduje i řada nejvyšších politiků, české soudnictví je neprůstřelné a žije v představě, že může všechno: i ničit život nevinného člověka, i protahovat soudní proces na desítky let.
Ve snaze vytvořit pojistky proti zneužívání soudní moci v politických cílech a proti nevinným se po listopadu zřejmě podařilo vytvořit policejní a soudní systém, který je v něčem dokonce zrůdnější, než byl po právu odsouzený a zavržený systém komunistické justice. A šestnáct let po sametové revoluci se bezradně ptám svých spoluobčanů: Co dělat dál? František Janouch, (Autor je jaderný fyzik a publicista)